Paniquer 1975
v. i. ou PANIQUER (SE) v. pr. Fam. Céder à la panique; s’affoler.
Le Petit Larousse illustré, 2006, p.779
—
Mot apparu en 1975.
v. i. ou PANIQUER (SE) v. pr. Fam. Céder à la panique; s’affoler.
Le Petit Larousse illustré, 2006, p.779
—
Mot apparu en 1975.